Learn2Change
Learn2Change

3. část: Proč je voda mokrá - Emergentismus a fraktály

Emergentismus ukazuje, že celek je víc než součet jeho částí. Fraktály pak ukazují, že část je odrazem celku. (ZDARMA)

Tato kapitola by vám měla pomoci opět kultivovat vaše porozumění systémům, které jsou komplikovanější, než bychom možná chtěli. Poznání, že věci jsou složitější, než abychom je mohli kontrolovat, však často vede (zdánlivě paradoxně) k rozšíření našich možností je účinně ovlivňovat.

Jak už to bývá v systémech zvykem, zahrnují vše – složitost i jednoduchost. Nabízím vám tedy oba tyto pohledy. Složitost zde reprezentuje emergentismus, jako jev, který nelze vědecky vysvětlit. A jednoduchost pak fraktály, které ukazují neustále se opakující stejné vzorce v přírodě.

EMERGENTISMUS

„Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.“
Robert Fulghum

Příběh z praxe – Petrův růst I.

Petr byl vždycky pyšný na to, jak mu to myslelo, a kolik věcí zvládal. Vybudoval díky tomu vlastní firmu a teď stál v čele čtyřsethlavé společnosti, která stále rostla. A právě to mu dělalo starosti – sice se už několikrát během své kariéry potýkal s problematikou řízení růstu a pokaždé ji zvládl – ale vždycky to bylo jiné a i tentokrát se zdálo, že jeho zkušenosti z minulosti nestačí. Napadla ho ale spásná myšlenka: věděl o benchmarkingu, založeném na téměř identickém případu jiné společnosti, která tenhle typ růstu zvládla. Povolal tedy příslušné poradce a se sobě vlastní pečlivostí a smyslem pro detail začal spolu s nimi zavádět postupně všechna opatření, která se osvědčila i v jiných firmách. Všechno dávalo smysl i v jeho firmě – až na to, že to vůbec nefungovalo…

Proč je voda mokrá?

Emergence je spontánní vznik kvalitativně nových struktur a vlastností, které není snadné odvodit z vlastností jejích složek, tj. není snadné odvodit tyto nové kvality systému z vlastností jeho prvků.

Příklady emergence

Příklady emergence
Mokrost vody
Dva atomy vodíku a jeden atom kyslíku tvoří vodu. „Mokrost“ vody je nová kvalita a není odvoditelná z vlastností vodíku, ani kyslíku.
Tvar termitiště
Žádný termit nemá v hlavě plán, jak bude termitiště vypadat.
Tvar termitiště
Autoři tohoto přístupu zjistili, že úspěšní lidé generují podobné vzorce chování, které lze využít pro užitečné změny v profesním i soukromém životě. Základní myšlenka říká, že si v naší mysli vytváříme vnitřní mapy, které jsou aktivně spojené s řečí. Pro změnu využívá přerámování a různé typy podmiňování myšlenek na tělesné stimuly, práci v prostoru, vědomé a cílené využívání smyslů, vizualizace.
Písečné duny
Zrnka písku, ani pohybující se molekuly vzduchu v sobě nenesou předobraz písečných dun.
Letová formace tažných ptáků do „V“
Jedinec hledá snížení odporu vzduchu, ale můžeme se domnívat, že ptáci neplánovali vytvářet variace na tvar písmena „V“. Letová formace se vynořuje jako emergence.
Život
Některé shluky molekul vykazují emergentní jevy, které jsme začali nazývat život.
line
line
line
line
line
line

Emergentní jevy nám připomínají, že celek je víc, než pouhý součet jeho částí.

Redukcionismus a emergentismus

Za protiklad emergentismu se pokládá redukcionismus. Redukcionismus se pokouší všechny jevy vysvětlit z vlastností prvků, z nichž se skládají.

Reprezentantem redukcionismu byl René Descartes (1649 - 1700), který tvrdil, že i zvířata jsou složitější stroje, které by šlo rozebrat a zase složit. Výjimku tvořil člověk, který měl navíc neredukovatelnou duši.

Hlavní body kritiky redukcionismu:

  • Celek je tvořen nejen jeho prvky, ale i vztahy mezi nimi.
  • Ve složitých systémech vznikají emergentní jevy, které nelze vysvětlit jen z prvků systému.
  • Pokud bychom chtěli redukcionisticky vysvětlit živé organismy, museli bychom počítat se zárodkem vědomí, vůle apod. v jednotlivých atomech, jakožto v prvcích daného systému.

Otázka k zamyšlení

Je euroamerická medicína holistická nebo redukcionistická?

Test - Rozhodněte, která z následujících tvrzení patří do redukcionismu a která do emergentismu.

Lidský mozek je jako složitější počítač.
Redukcionismus
Emergentismus
Ačkoliv láska může vycházet z rozmnožovacího pudu, nelze ji za něj zpětně označit, mj. protože láska získala svou funkční autonomii.
Redukcionismus
Emergentismus
Žalud v sobě obsahuje celý plán na výstavbu dubu
Redukcionismus
Emergentismus
Celek je víc, než pouhý součet jeho částí.
Redukcionismus
Emergentismus
Lidský mozek je jako složitější počítač.
Redukcionismus
Emergentismus
Ačkoli kvalita filmu závisí na kvalitní práci všech jeho tvůrců, nelze předem zajistit, že se film povede.
Redukcionismus
Emergentismus
Fyzikální zákony a chemické reakce spolehlivě vysvětlí fungování celých společenství lidí.
Redukcionismus
Emergentismus
Realitu lze popsat pomocí konečného počtu jednotlivých prvků, ze kterých se skládá.
Redukcionismus
Emergentismus
Každá vědecká teorie může být rozložena zpět na jednotlivé kořeny, ze kterých vyšla.
Redukcionismus
Emergentismus
Osobnost člověka je pouhým souhrnem jeho vrozené výbavy a jednotlivých životních zkušeností.
Redukcionismus
Emergentismus
10
0
Redukcionismus:
  • Lidský mozek je jako složitější počítač.
  • Fyzikální zákony a chemické reakce spolehlivě vysvětlí fungování celých společenství lidí.
  • Realitu lze popsat pomocí konečného počtu jednotlivých prvků, ze kterých se skládá.
  • Každá vědecká teorie může být rozložena zpět na jednotlivé kořeny, ze kterých vyšla.
  • Osobnost člověka je pouhým souhrnem jeho vrozené výbavy a jednotlivých životních zkušeností.
Emergentismus:
  • Ačkoliv láska může vycházet z rozmnožovacího pudu, nelze ji za něj zpětně označit, mj. protože láska získala svou funkční autonomii.
  • Žalud v sobě obsahuje celý plán na výstavbu dubu.
  • Celek je víc, než pouhý součet jeho částí.
  • Ačkoli kvalita filmu závisí na kvalitní práci všech jeho tvůrců, nelze předem zajistit, že se film povede.

Příklad z praxe

Emergentní vlastností živých systémů je sebeorganizace. Když se spolu sejde skupina lidí, přirozeně se zorganizuje kolem společného cíle. Proto také, když chcete posilovat týmového ducha, již pouhé setkání lidí samo o sobě tomuto účelu napomáhá. Dokonce se říká, že tím, že se lidé sejdou, máte už půl práce hotovo.

Otázka k zamyšlení

Kdy máte tendenci dívat se na věci spíše redukcionisticky? Kdy je to užitečné a kdy nikoli? V jakých oblastech by vám pomohlo důvěřovat více sebeorganizaci systému?

Dětský svět

Ve svých naivních otázkách se děti často mohou ptát právě na vysvětlení nějaké emergence, tedy vybízet nás k systémovému pohledu.

  • Proč je voda mokrá?
  • Proč je mraveniště kulaté a ne placaté?
  • Proč se ten pán zlobí?
  • Proč tě nepovýší v práci, abys měl víc peněz?
  • Proč jsou někteří lidé nešťastní?
  • Proč ten mrak vypadá jako džbánek?
  • Atd.

Cvičení

Ptejte se sami sebe na na výše uvedené otázky nebo jim podobné. Cvičení vám může posloužit k rozkrytí hlubších skutečností a souvislostí. Zkuste se podívat se i na jiné problémy očima dítěte. Zkuste rozlišit, kdy odpovídáte redukcionisticky, a kdy se na věc pokoušíte dívat systémově.

Věděli jste, že některé nadnárodní firmy se o svých problémech chodí radit se středoškoláky?

Kde chybujeme?

Často se při vnímání našeho okolního (ale i vnitřního) světa dopouštíme omylu, když si vysvětlujeme jevy pouze skrze prvky a vztahy, které jsou tomuto jevu (nebo nám) zrovna blízké v prostoru či čase, nebo se zdá, že z těchto prvků by se daný jev mohl skládat. Chyba tkví v tom, že si nesprávně vymezíme systém, ve kterém hledáme vysvětlení. Nevidíme širší souvislosti, zapomínáme na okolnosti.

Cvičení

V následujících větách jsou zachyceny výroky, kdy mluvčí označili nějakou věc, či člověka za viníka a dali mu nějakou konkrétní vlastnost. Řekněte jedním, nebo dvěma slovy, co si asi tito mluvčí právě neuvědomují – co opomíjí. Kliknete-li na větu, objeví se odpověď.

Zatracené listí, lítá všude kolem! Proč jsem ho vůbec hrabal.

Vítr

Ta hloupá tramvaj mi ujela před nosem.

Jízdní řád

Ty jsi úplně neschopný, pořád za tebe musím všechno dělat.

Sebe

Vyhrál jsem ve Sportce, jsem nejlepší!

Zákon pravděpodobnosti

Na této hře jsme si ukázali, že docela běžně činíme jeden prvek systému odpovědným za emergentní jev – tedy za spontánně vynořivší se jev, při jehož vzniku stálo mnohem více prvků a vztahů.

Podobné to je, když hodnotíme lidi. Například, když hovoříme o tom, jaké kdo má osobnostní charakteristiky. Lidská osobnost je ale emergentní jev, který vzniká na podloží systému, který zahrnuje mnohem více prvků, než jenom onoho jednoho právě hodnoceného člověka. Jakékoli naše hodnocení vypovídá mnohem více o nás než o hodnocené věci nebo člověku. My sami jsme totiž součástí systému (jako pozorovatelé).

Na tom, kým jsme, se podílí celý systém, ve kterém žijeme. "Jsme jeho emergencí".

Vlastnosti jako emergence

Otázky k zamyšlení

Vyberte si nějakého konkrétního člověka, který je pro vás důležitý. Můžete nějakou jeho osobnostní vlastnost přičíst jemu samotnému a vysvětlit ji jen skrze něj samotného? Proč se vám jeví takový, jaký se vám jeví? Mění se v čase vaše hodnocení tohoto člověka? Kdo jiný a proč by ho mohl hodnotit zcela odlišným způsobem? Které sociální systémy ho ovlivňovaly a ovlivňují a jakým způsobem?

Úrovně organizace

Emergence nás vybízí k hledání vysvětlení jejího vzniku. V případě silné emergence musíme rozšířit systém, ve kterém se rozhlížíme, nebo pojmenovat systém nový.

Jedním z nástrojů pro práci s emergencemi jsou tzv. úrovně organizace (levels of organization, nebo téži integrative levels). Tyto úrovně nás mohou navést k vytvoření systému s takovou kvalitou, která umožní vysvětlit vzniklou emergenci. Například abychom mohli vysvětlit a pochopit emergentní jevy vyskytující se ve skupině osob, musíme uvažovat na úrovni společenství.

Základně se rozlišují tyto úrovně:

  • Hmota
  • Život
  • Mysl
  • Společenství

Všimněte si, že také pákový efekt (viz 11. část I. dílu kurzu) se nachází ve vyšších úrovních systémů.

Příběh z praxe – Petrův růst II.

„Proč to jinde funguje a v mé firmě ne?“ ptal se Petr snad stokrát sám sebe. Ale i při své inteligenci a zkušenostech nemohl přijít na jedinou kloudnou odpověď. Všude ho to pronásledovalo, a tak o tom mluvil se spoustou lidí. Jednou i se svým kamarádem v hospodě. „A jsi si jistý, že tohle je ta správná otázka?“ zeptal se ho jeho společník. „Proč vlastně chceš, aby tvoje firma dál rostla?“ To Petrovi vyrazilo dech… to je přece samozřejmé, každý chce růst, napadlo ho. Ale pak se nad otázkou opravdu zamyslel. „Vlastně nevím. Prostě chci být úspěšný. Asi mi na tom dost záleží, abych byl úspěšný. I když vím, že jsem už teď. Ale čím víc, tím líp, ne?“ pousmál se na svého kamaráda. Ale už věděl, že se té otázky snadno nezbaví a ani zbavit nechce. Tušil v ní obrovský potenciál. Opravdu je hnacím motorem jeho motivace jen jeho ego? A pokud ano – co by se stalo, kdyby prostě přestal o další růst usilovat a „jen“ udržoval a zlepšoval to, čeho už dosáhl? Po čem vlastně v hloubi duše touží?

Shrnutí

  • Emergence je vznik nových vlastností systému, které není snadné odvodit z vlastností jeho prvků.
  • Celek je víc, než součet jeho částí. Je totiž tvořen nejen prvky, ale i vztahy mezi nimi.
  • Oproti tomu redukcionismus se pokouší všechny jevy vysvětlit právě z vlastností prvků, z nichž se skládají.
  • Lidé jsou sociální bytosti, proto i jejich vlastnosti vznikají v sociálnu a jsou jimi ovlivňovány.

 

FRAKTÁLY

„Neexistuje složitost bez jednoduchosti.“ Klára Lauritzenová

Mikrokosmos a makrokosmos

Podobnosti nacházíme mezi strukturami živé a neživé přírody, mezi vzorci chování jednotlivců i celých národů, mezi buněčnou strukturou prvoka a našeho domácího mazlíčka, mezi architektonikou listu kapradiny a matematickým vzorcem, který ji popisuje. A to se pořád pohybujeme v oblasti, kterou můžeme běžně pozorovat našimi smysly! Jádro této nápodoby je ovšem daleko rafinovanější. Svými nadrozměrnými a podrozměrnými velikostmi zdaleka přesahuje  nejen naši možnost běžného pozorování, ale i oblast našeho chápání.

(Jarmila Klímová a Michaela Fialová: Proč a jak psychosomatika funguje? Nemoc začíná v hlavě? Každý příběh má řešení. Progressive Consulting, 2015)

Princip semene

V živých systémech není celek pouze složený z částí, ale je v částech obsažen. Například jednoduchá buňka obsahuje všechny informace, které jsou potřeba k vytvoření celého organismu. Žalud má potenciál, pokud interaguje se sluncem, půdou a vodou, aby se stal obřím dubem. Buňka a žalud se mohou zdát částmi, ale ve skutečnosti jsou oba místy "pro prezentaci celku". Když rozumíme tomuto principu, můžeme vidět naše organizace ne jen jako části, ale jako nositele vzorců platných pro celou společnost.

Na stejném principu fungují hologramy. Pokud hologram rozdělíme na části, každá z částí nám ukáže vždy stejný, celkový obraz. Holos ostatně v řečtině znamená celek, úplnost. Informace se tudíž stále opakuje, je obsažena v každé části.

  • V přírodě se stále znovu a znovu opakují stejné vzorce na všech úrovních – tzv. fraktály.
  • Fraktál má na první pohled velmi složitý tvar, ale je generován opakovaným použitím jednoduchých pravidel.
  • Jde o „strukturu ve struktuře“.
https://www.youtube.com/embed/eaA-FiJqxpU

Opakující se tvar umožňuje části celku jeho reprezentaci. Většina přírodních struktur je založena na fraktálovém principu. Růžice brokolice má stejný tvar jako každá z jejích částí, stejně tak sněhová vločka nebo mořské pobřeží. Rovněž lidské tělo má fraktálové struktury. Ty mohou vysvětlit, proč lze léčit například homeopatiky, ačkoli informace v nich je materiálně neuchopitelná.

Příklad z praxe

Princip reprezentace je například využíván při výzkumech veřejného mínění, kdy se agentury dotazují reprezentativního vzorku obyvatelstva. Teorii fraktálů také úspěšně využívají některé metody k provádění systémových změn. Například whole-scale-change přístup, který pracuje s celou organizací najednou, využívá jako pracovních skupin reprezentativní vzorky zájemníků – tedy zaměstnanců různých hierarchických úrovní a funkcí, zákazníků, dodavatelů, a podobně. Více se o této metodě dozvíte v 8. části tohoto kurzu.

Jak jsem již zmínila, stejné vzorce fungování platí jak pro jednotlivce, tak pro sociální systémy. Mnohdy lépe pochopíme to, co se děje v organizaci, když si pomůžeme podobnými příklady z rodiny nebo celé společnosti.

Příklad z praxe

Stejně jako se děti vztahují k rodičům, tak se většina lidí vztahuje ke svým nadřízeným. Očekávají od nich vedení i ochranu, ale také získání větší odpovědnosti, když k ní dospějí. Vztah k rodiči a vztah k nadřízenému je tedy v mnohých ohledech podobný, a lidé do něj často přenášejí i své rodinné vzorce (například problém s autoritou).

Fraktálem neboli hologramem lze též nazvat tzv. životní mýtus člověka – jeho celoživotní téma, které se stále vrací. Lze ho často rozpoznat díky zásadní pohádce, která člověka oslovila v dětství. Pokud si „svého tématu“ nevšimne, má tendenci se zesilovat, aby na sebe upozornilo.

Příkladem psychické fraktality je vědomí, které sice vykazuje pestrou škálu kvalit, ale zahrnuje také cosi invariantního, co je charakterizuje jako takové. Tak hovoříme např. o „logice strachu“, která určuje vnímání člověka. Naše chování totiž v sobě obsahuje celou naši minulost a předznamenává budoucnost. A minulostí mám na mysli i životy našich předků, které se odrážejí v našich osudech. Změnit tyto vzorce bývá obtížné.

Atraktory

Atraktor je konečný stav systému. Je to stav, do kterého dynamický systém v čase směřuje (je do něho „přitahován“). Například atraktorem kyvadla je jeho ustálený stav, ve kterém již nekmitá a zavěšené těleso setrvává v nejnižším bodě své dráhy.

Dynamika skupiny

Skupina lidí je živým organismem, který se neustále mění. Vykazuje tedy mnohé prvky chaosu, ale i jisté stálé charakteristiky. Ty vnímáme souhrnně jako kulturu. Pokud ji chceme cíleně ovlivňovat, je třeba se zaměřit na atraktory, ke kterým jsou členové systému přitahováni.

Test - Co spíše je a co není atraktorem v týmu lidí?

cíle firmy
Atraktory
Ne-atraktory
šéfova nálada
Atraktory
Ne-atraktory
rozzlobený zákazník
Atraktory
Ne-atraktory
hodnoty, například otevřenost
Atraktory
Ne-atraktory
vztahy mezi zaměstnanci
Atraktory
Ne-atraktory
dlouhodobý pokles zisku
Atraktory
Ne-atraktory
běžný způsob komunikace
Atraktory
Ne-atraktory
tlak na výkonnost
Atraktory
Ne-atraktory
8
0
Atraktory:
  • cíle firmy
  • hodnoty, například otevřenost
  • vztahy mezi zaměstnanci
  • běžný způsob komunikace
Ne-atraktory:
  • šéfova nálada
  • rozzlobený zákazník
  • dlouhodobý pokles zisku
  • tlak na výkonnost

Pokud vám atraktory připomínají nejefektivnější prvky s pákovým efektem, nemýlíte se. Podívejte se do 11. části I. dílu kurzu Systémové myšlení. A pokud si pamatujete, že lidé v organizaci se nevědomě připojují k tzv. komunikačním vzorcům, nemusíte se už k nim vracet v 10. části I. dílu kurzu:-).

Typickým psychickým atraktorem je například také dobrá nálada.

Co je atraktorem ve vaší firmě?

Shrnutí

  • Fraktály jsou stále znovu se opakující vzorce na všech úrovních systému. Jsou obrazem celku, zahrnují tedy v sobě jeho reprezentaci.
  • Fraktály jsou založeny na jednoduchých pravidlech.
  • Fraktály můžeme využít ke zjišťování informací či ovlivňování celku, kdy je nemožné pracovat se všemi lidmi v systému.

Zdroje: