Learn2Change
Learn2Change

2. část: Příprava na koučování v roli klienta a osobnost kouče

V této části si můžete vyplnit sebereflexní dotazník, který vás připraví na koučování v roli klienta. Dále se dozvíte něco o osobnosti kouče a můžete si otestovat, zda se na tuto profesi hodíte.

Sebereflexní dotazník

Následující dotazník by vás měl „rozpřemýšlet“ a umožnit vám zažít alespoň vzdáleně roli koučovaného. Své odpovědi si zapisujte a po určitém čase se k nim znovu vraťte. Uvidíte, jak jste se za ten čas posunuli.

  • Co vás vedlo k zájmu o koučování, proč jste vstoupili do tohoto kurzu?
  • Co si od něj slibujete? (toto si zapište a sledujte, jestli se vám očekávání budou plnit)
  • Co pro vás může být výzvou ve svém životě něco změnit?
  • Jak rozumíte větě: “Řekni mi, co potřebuješ, a já ti pomůžu najít cestu, jak toho dosáhnout.“?
  • Kde berete nadšení a sílu pro změnu?
  • Je ve vašem životě nějaká naléhavost, která by vás mohla motivovat dělat věci jinak?
  • Co vás v životě povětšinou motivuje?
  • Podle jakých kritérií hodnotíte, jestli se vám věci vedou nebo ne?
  • Které vaše osobní předpoklady vám, podle vás, brání v pokroku?
  • Ve kterých oblastech si věříte a v kterých si nedůvěřujete?
  • Jak vás vidí vaši kolegové?
  • Jak vás vidí vaši nadřízení?
  • Jak byste charakterizovali lidi, od kterých si necháte poradit, na které dáte?
  • Jak byste chtěli být vedeni od druhých?
  • Jak vy sami druhé vedete nebo jak vychováváte své děti?
  • Kdy jste naposledy sami něco vymysleli, realizovali, plánovali?
  • Na co jste ve svém životě pyšní?
  • Co se vám naposled povedlo?
  • Jakým způsobem lidem vysvětlujete své postoje, jak se vám to daří?
  • Co chcete rozvinout a čeho se naopak zbavit?
  • V čem vůči sobě skeptičtí?
  • Jak vám sedí věta: „Vše co existuje, existuje pouze v našich myšlenkách“ – tzn., že každý máme jinou „objektivní skutečnost“?
  • Snažíte se měnit lidi kolem sebe anebo sebe?
  • Co byste mohli dělat jinak, abyste byli spokojenější?
  • Jak vypadá vaše práce, když se vám daří a na čem to poznáváte?
  • Jak vypadá vaše práce, když se vám nedaří a na čem to poznáváte?
  • Co v této době opravdu potřebujete?
  • Můžete VY udělat něco, abyste toho dosáhli?
  • Do čeho se potřebujete pustit nejdříve?
  • Jak pracujete se svým časem - přemýšlíte o něm?

Jeden dospívající kluk si na papír psal svá předsevzetí. Byl skloněný nad stolem, zatímco maminka žehlila prádlo. 
"Kdybych viděl někoho, kdo se topí", psal kluk, "vrhl bych se do vody, abych ho zachránil. Kdyby někde hořel dům, zachránil bych děti. Při zemětřesení bych určitě neměl strach a zachránil bych z trosek oběti..."
Maminka: "Prosím tě, dojdi mi koupit dolů kousek chleba." 
"Mami, copak nevidíš, že píšu?"

Test

Která z následujících definic se nejlépe hodí pro koučování?

Koučování je způsob, jak pomáhat lidem analyzovat problémy a řešit je.
Koučování je způsob, jak předávat lidem své zkušenosti.
Koučování je způsob, jak pomáhat lidem, aby si pomohli sami.

Které z následujících tvrzení o koučování NENÍ pravdivé?

Za výsledek koučování je zodpovědný klient.
Kouč musí mít alespoň malý přehled o profesi koučovaného.
Kouč musí mít za sebou výcvik koučování.

Který z následujících nástrojů se nejlépe hodí pro koučování?

Výklad problému a nástin řešení.
Vyjadřování účasti a pochopení.
Kladení otázek.

 

Tatínek pozoroval svého malého chlapce, který se snažil vší silou odsunout velmi těžký květináč s pokojovou rostlinou. Dítě se namáhalo, supělo, rudlo, ale nepodařilo se mu posunout květináč ani o milimetr. 
"Použil jsi opravdu všechny své síly?" zeptal se ho tatínek. 
"Ano", odpověděl chlapec.
"Ale ne", odpověděl mu táta, "ty jsi mě totiž nepoprosil, abych ti pomohl."

 

Osobnost kouče

Jsme takoví koučové, jací jsme lidé. Chceme-li pracovat s druhými, musíme to umět především sami se sebou.

Příběh o jedlíku datlí

Jednou přišla za moudrým Alím žena s malým synem: "Mistře, můj chlapec je stižen nepříjemným zlozvykem. Od rána do večera jí datle. Když mu žádné nedám, křičí, že je to slyšet za sedmero horami. Co mám dělat?" Moudrý Alí přátelsky pohlédl na dítě a řekl: "Jdi domů, dobrá ženo, a přijď ke mně zase zítra v tuhle dobu." Příštího dne se žena a její syn opět objevili u Alího. Velký mistr si posadil chlapce na klín, vlídně s ním hovořil a nakonec mu vzal datli z ruky: "Pamatuj na střídmost, synu. Také jiná jídla báječně chutnají." S těmi slovy matku a dítě propustil. Žena se však ještě otázala: "Veliký mistře, proč jsi to neřekl už včera?". "Dobrá ženo," odvětil Alí, "na rozdíl od dneška bych včera nemohl říct tvému synovi nic přesvědčivého. Včera jsem sám ještě cítil sladkou chuť datlí na jazyku."

Každý kouč, stejně jako každý klient, je jedinečný. V této roli využijete svého specifického potenciálu - především svých životních zkušeností. Ale vždy musíte vycházet z předpokladů, bez kterých byste koučovat nemohli.

Z jakých předpokladů tedy vychází kouč?

  • člověk proti mně je kompetentní o sobě rozhodovat a ví, co je pro něj nejlepší
  • vážím si ho a respektuji jeho přání
  • vedu ho k jeho řešení, i když si myslím, že „přesně vím, co mu pomůže“
  • moje řešení a názory jsou jen moje, klient to nemusí mít stejně
  • klientův svět se odehrává v jeho hlavě a já se s ním musím nejdřív seznámit
  • vycházím z předpokladu, že mám předpoklady a ty mě determinují
  • mám svá očekávání, která se mohou lišit od klientových a budou ovlivňovat spolupráci
  • umím používat sebereflexi, která je mým vodítkem při práci s předpoklady a očekáváními
  • může přijít člověk, který má právo nevědět, co chce
  • nemusím rozumět profesní specializaci svého klienta

Otázka k zamyšlení:

Říkáme, že kouč má být hloupý, líný a zvědavý. Jak tomu rozumíte?

Vedení rozhovoru, kladení a typologie otázek, vytyčování a směřování k cíli se dá naučit. Dá se naučit také respekt k lidem? Dá se oprostit od objektivního pojetí světa? Lze opustit svoji pozici experta, který ví?

Platí na to staré přísloví, že když se chce, všechno jde. Pokud to nepůjde, tak k tomu třeba nedozrála doba, nebo to právě teď není nástroj pro nás, můžeme tedy dělat něco jiného, ale nebude to koučování.

Je koučování pro mě?

Následující dotazník vám pomůže udělat si představu, zda je profese kouče pro vás vhodná. Nicméně ho neberte příliš vážně – ze všeho nejdůležitější je, jako vždy, vaše motivace. Pokud je velká a tudíž vám dává dostatek energie, překonáte všechny překážky!

U každého tvrzení si zapište, do jaké míry se vás týká (0% - vůbec se mě to netýká; 100% - naprosto se mě to týká). Pokud tvrzení nerozumíte nebo je pro vás těžké odpovědět, prostě ho vynechte. Zkuste být sami k sobě co nejvíce upřímní!

Mám rád(a) lidi.
Lidé mě zajímají, často o nich přemýšlím.
Mám radost, když lidé kolem mě rostou.
Rád(a) lidem pomáhám.
Věřím, že když člověk chce, může dokázat téměř všechno.
Věřím, že základem lidského růstu je převzetí zodpovědnosti sám za sebe.
Umím dobře naslouchat.
Nepotřebuji mít vždy hlavní slovo.
Nevadí mi, když lidé projevují silné emoce.
Nevadí mi, když nikdo nemluví.
Jsem sebevědomý(á).
Neúspěch mě příliš netrápí.
Mám hodně trpělivosti.
Umím nechat věcem čas, aby uzrály.
Svoji budoucnost vidím v práci s lidmi.

Pokud jste u většiny tvrzení udali více než 60%, jste na práci kouče z hlediska osobnosti dobře připraveni. Pokud ne, nevadí – prostě na sobě musíte více zapracovat! A právě vaše cesta bude pro tuto profesi tou nejcennější investicí. Hodně štěstí!


Praktické tipy pro koučování

Nedoporučuji koučovat s lidmi, ke kterým máte velmi blízký vztah. Zpravidla se nedaří, abyste oba dokázali setrvat v rolích kouče a koučovaného. To ovšem zpravidla neplatí pro děti – s těmi to klidně zkoušejteJ

Začínejte trénovat koučování s klienty, kteří mají zájem na sobě pracovat, jsou otevření a máte s nimi dobrý vztah.

Příliš ovšem nespoléhejte na váš odhad „jak vám to s kým půjde“. Je-li pro klienty zážitek z koučování nový, můžete být překvapeni, jak budou reagovat, ačkoli je jinak dobře znáte. Často se stává, že je v koučování vše naopak, než jsme předpokládali.

Když se vy nebo klient necítíte dobře nebo jste unavení či jinak indisponovaní, neveďte koučovací rozhovor. Při něm je třeba být v klidu a v pohodě k tomu, abychom mohli přemýšlet a volně tvořit.

Nepodceňujte ani prostředí, ve kterém se koučování odehrává. Je-li jakýmkoli způsobem rušivé, bude vám i klientovi dělat potíže se soustředit a energie se bude tříštit. Všímejte si také, jak vůči klientovi sedíte, jak je vám to příjemné, jak nejlépe se k němu můžete připojit.

Máte-li pocit, že váš rozhovor s klientem nikam nevede, zřejmě došlo k nějakému nedorozumění ve vyšším kontextu. Například jste nevysvětlili dobře smysl rozhovoru nebo jste se neshodli na jeho cíli a podobně. Vraťte se na začátek a snažte se na těchto věcech dohodnout.

Snažte se zavádět principy koučování do vaší praxe, ale nenazývejte svoji práci koučováním, dokud za sebou nemáte hodnověrnou kvalifikaci a praxi v tomto oboru. Mohli byste poškodit pověst tohoto přístupu.

Kouč „na volné noze“ je povětšinou sám – nepracuje v týmu a nemůže tedy ani využívat všech výhod týmové práce. Proto je dobré zapojit se do činnosti některé z profesních organizací, které nabízejí nejen vzdělávání a rozvoj, ale i vzájemné sdílení zkušeností a společenská setkávání.

Hodně štěstí!

 

Shrnutí

  • Koučování je pomáhání lidem, aby si pomohli sami.
  • Kouč musí být absolventem profesionálního výcviku v koučování.
  • Kouč musí mít respekt k jedinečnosti klienta a věřit, že si může pomoci sám.
  • Za výsledek koučování je zodpovědný klient.