Learn2Change
Learn2Change

7. část: Teorie systémů

Ano, slovo systemický má co dělat se systémem! Porozumění fungování živých a sociálních systémů je důležitou součástí práce kouče, protože všichni jsme součástí různých systémů, které nás neustále ovlivňují a my ovlivňujeme je.

Teorie systémů

První definici systému přinesl Descartes v 17. století:

Systém je součtem svých prvků (A+B+C+D).

Je definován prvky a hranicí. Vztahy jsou lineárně kauzální. Z této teorie systémů vychází tradiční věda. Taková definice ovšem neumožňuje pracovat užitečně s komplexitou.

Po více než čtyřech desetiletích existují četné varianty „teorie systémů“. Průlom zaznamenala po 2. světové válce jako kybernetika.

Starší teorie systémů pojednávají o systémech jako o otevřených systémech (závislých na okolí). Moderní teorie hovoří o uzavřených systémech a sebeorganizaci. Zde vidíte souvislost s konstruktivismem.

 

Raná teorie systémů se zajímala především o to, jak lze za proměnlivých podmínek prostředí udržet konstantní parametry systému – tedy o podmínky rovnováhy, homeostázy. Ta je zajišťována negativní zpětnou vazbou: odchylka od rovnovážného stavu vyvolá regulující jednání, jež vrací parametry na starou hodnotu. Koncept homeostázy předpokládá žádoucí stav

V tom je ukrytá nevyřčená negativní konotace reálně existujících stavů systému – trvale potřebujících korekci. Naproti tomu Maturana říká: organismus nedělá chyby, ale v každém okamžiku dělá to nejlepší, co může.

 

Obecná systémová teorie

V 60. létech se etabluje obecná systémová teorie, jejíž význam je nesmírný: říká, že systém není součtem jeho částí.

Každý systém je definován stálou organizací a permanentně se měnící strukturou, která umožňuje právě stálé vztahy mezi subsystémy. Organizace udržuje permanentnost vztahů, které pak určují hranici systému.

Příklad

Smyslem živého systému je zachování života (hranice). K tomu slouží funkce dýchání, trávení a podobně (organizace). Aby tyto funkce mohly být zajištěny, něco se musí neustále měnit – živý tvor potřebuje přijímat potravu, zpracovávat ji a tak dále (struktura).

Prvky nás zajímají až sekundárně, v první řadě nás zajímají vztahy.

Hranice je určena smyslem. Organizace musí zůstat neměnná, protože zajišťuje smysl. Struktura musí být proměnlivá, aby umožnila udržet organizaci pevnou.

Otázky k zamyšlení

Jak byste charakterizovali rozdíl mezi komplikovaným a komplexním? 
Jaké jsou rozdíly mezi živými a neživými systémy? 
Přemýšlejte co je účelem těchto systémů, kdo ho určuje, a jak jsou tyto systémy organizovány, aby svůj účel naplnily.

Lineární kauzalita versus cirkularita a cirkulární kauzalita

Lineární kauzalitu všichni dobře známe. Jde o příčinu a následek. "A" je příčina, "B" je její následek. Je to jednoduché – zmáčknu-li vypínač, zhasne se světlo. Vím, co mohu očekávat. To se nám líbí!

"Mami, Honza mě uhodil !"
"Ale on si začal !"
"Protože jsi mi sebral hračku !"

Bohužel nejen děti, ale i dospělí myslí ve vztazích často lineárně kauzálně. Takové myšlení nepřináší žádné řešení. Lineární kauzalita má tedy velká omezení. Neumí třeba vysvětlit nekonečno. Neumí nic vysvětlit ani v biologii a už vůbec ne v humánních vědách.

Proto vědci přišli s cirkularitou:

Příčina A vyvolá důsledek B, ten důsledek C a ten příčinu A potvrdí nebo zpochybní, ta potvrdí nebo zpochybní B …

Příklad cirkularity - Začarovaný kruh chudoby

Afrika se nemůže nikdy dostat ze své chudoby sama, protože je uzavřena v takzvaném začarovaném kruhu chudoby. Podle Světové banky se jedná o následující proces: pokud jsou lidé chudí, nemají možnost nic uspořit, protože musí všechno utratit na životně nezbytné potřeby. Pokud nejsou úspory, tak neexistují investice. Bez investic pak neexistuje ekonomický růst.

Cirkularita pomohla vysvětlit řadu věcí v biologii, ale nestačila na víc. U cirkularity opět mnoho vědců dodnes zůstalo.

Už v 50. letech však vystoupil Gregory Bateson s cirkulární kauzalitou. Opíral se např. o Einsteinovu teorii relativity a další.

Otázky k zamyšlení

Proč nemůžeme zodpovědět otázku, zda byla dřív slepice nebo vejce? Kde končí nekonečno? Z kterého z uvedených typů kauzalit vychází kouč?

Test – rozdíl mezi karteziánským a systemickým přístupem

Rozhodněte, kam byste spíše zařadili jednotlivé koncepty.

Užitečnost
Karteziánská analýza
Systemický přístup
Důkaz
Karteziánská analýza
Systemický přístup
Hierarchie
Karteziánská analýza
Systemický přístup
Lineární kauzalita
Karteziánská analýza
Systemický přístup
Synergie
Karteziánská analýza
Systemický přístup
Generalizace
Karteziánská analýza
Systemický přístup
Cirkularita
Karteziánská analýza
Systemický přístup
Jedinečnost
Karteziánská analýza
Systemický přístup
Analýza
Karteziánská analýza
Systemický přístup
Účelovost/cíl
Karteziánská analýza
Systemický přístup
10
0
Karteziánská analýza:
Důkaz
Hierarchie
Lineární kauzalita
Generalizace
Analýza
Systemický přístup:
Užitečnost
Synergie
Cirkularita
Jedinečnost
Účelovost/cíl

 

Shrnutí a souvislost s metodikou koučování

Cirkulární kauzalita (vzájemně prostoupená ovlivňování)

Jestliže změny nefungují lineárně: až se změní A, tak bude B zase v pořádku, pak např. v konfliktu mám přímý vliv pouze na sebe, takže když se začnu chovat, jako kdyby se ten druhý už změnil a bylo po konfliktu, tak tím, že sám měním sebe B, ovlivňuji C a řetěz změn působí nakonec až na A.

Jediná osoba, na kterou mám 100% vliv, jsem já sám. A protože platí cirkulární kauzalita, pak mohu využívat tento vliv tak, že nakonec začne působit i na podstatu samotného problému. Já svým pozorováním a rozlišováním vytvářím realitu, a takto zkonstruovaná realita na mne působí.

Nejsme důsledky příčin, ale co jsme, v čem žijeme, vzniká z toho, že reagujeme. Sebeorganizace je principem živých systémů. Pozorující se sebeorganizující systém, neumožňuje být vně, nezávislý na ostatních.

„Člověk dělá v každém okamžiku svého bytí maximum toho, čeho je v dané chvíli schopen“.

Tedy to nejlepší, co v dané chvíli dokáže, čeho je schopen na základě svého vzdělání, morálních hodnot, osobních cílů, atd. Z nějakého důvodu prostě nemá na víc.

I ti, kdo nám dělají v životě problémy, dělají to nejlepší, na co mají. Když to víme, tak nemusíme mít pocit křivdy ze strany A a můžeme coby B okamžitě začít něco dělat s C, /měnit D, a tak dál až to vlivem cirkulární závislosti nakonec bude mít vliv i na A.

Příklad 1:

Tak zvané „problémové dítě“ je symptomem problému rodinného systému. Změní-li se rodiče, změní se i dítě.

Příklad 2:

Proč ve velkoměstech prší o víkendu? Auta, komíny, atd. tvoří od pondělka smog, prach a vytváří energetické napětí v mracích. Okolo středy se v nich začne sdružovat vlhkost a do pátku se nakumuluje ve velkém množství, a jakmile během soboty a neděle přestane působit smog z aut a komínů, tak tato vlhkost spadne jako déšť zpátky na zem.

Otázka k zamyšlení:

Jak byste vysvětlili tezi „Hranice nejsou. Hranice se dějí.“?

Test

Které z následujících tvrzení nejlépe charakterizuje moderní teorie systémů?

Systém je součtem svých prvků.
Vztahy jsou důležitější než prvky.
Vztahy mezi prvky jsou lineárně kauzální.

Jaké jsou z hlediska moderní teorie systémů vztahy mezi lidmi?

lineárně-kauzální
cirkulární
cirkulárně-kauzální